|
|
Mezi velmi perspektivní užitkové a zároveň okrasné druhy rostlin patří bezesporu rakytník řešetlákový. Tato "magická dřevina" nás přitahuje už více než čtyřicet let, přesto jsme se ji ještě nenaučili dobře pěstovat a doposud jsme neuměli zhodnotit její přednosti. I proto pořád ještě čeká na svoje využití.
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) se na u nás začal rozšiřovat začátkem 60. let minulého století. První kulturní odrůdy se vysazovaly na plantážích drobného ovoce, v zahrádkách a větších výsadbách až později. Byly to původní odrůdy z bývalého Sovětského svazu z oblasti Altaje, jako například Novosť Altaje, Dar Katuni, Masličnaja a Vitaminnaja.
V Evropě se s rakytníkem setkáme na mnoha místech, především podél mořského pobřeží, na březích řek nebo na písečnatých místech v blízkosti vodních nádrží. Nejsevernějším místem výskytu rakytníku je severozápadní část norských fjordů, kde roste jeho plazivá forma.
Rakytník je dvoudomá rostlina, rostoucí ve tvaru keře nebo stromu. Vytváří široký, mělce rozložený kořenový systém se značným množstvím odkopků. Vyžaduje půdy zásobené vápníkem a nesnáší vysokou hladinu podzemní vody. Je velmi odolný proti mrazům - kořenový systém vydrží do mínus 22 °C a nadzemní část až do mínus 50 °C. Sazenice rakytníku je nejlepší vysazovat brzy na podzim. Vzhledem k dvoudomosti musíme k mateřským rostlinám vysadit i opylovače - při větším počtu rostlin v poměru 7:1. Vegetativně rozmnožené rostliny začínají plodit už ve 3. a 4. roce po výsadbě. Na kořenech rakytníku se tvoří hlízky velikosti holubího vejce, které obsahují baktérie poutající vzdušný dusík a tím obohacují půdu o tento prvek.
|
|
Čerstvé plody obsahují 4 - 13 procent oleje, 2 - 5 procent cukrů (glukózy, fruktózy, sacharózy), 1 - 4 procent organických kyselin (převážně kyseliny jablečné), leukoanthokyany, pektiny a třísloviny, 100 - 400 mg kyseliny askorbové, thiamin (vitamin B1), riboflavin (vitamin B2), kyselinu listovou, bioflavonoidy - až 50 mg, vitamin P, který nejen posilňuje cévní kapiláry, ale svojí přítomností zabraňuje ničení vitaminu C, čímž zvyšuje jeho účinky. Touto skutečností se vysvětluje vysoká odolnost vitaminu C v plodech rakytníku, který se dobře uchovává i při sušení a vaření. Oranžově červené zbarvení plodů je podmíněné obsahem karotenoidů. Obsahují jich až 40 mg% a samotného karotenu (provitamin A) 10 - 12 mg%. Plody dále obsahují 50 - 100 mg% cholinu, nasycené mastné kyseliny (skupina vitaminu F) a jiné. Obsahem vitaminu E rakytník zaujímá první místo mezi všemi plodovými rostlinami (8 - 20 mg%). Množství vitaminu B1, B2, BC (kyselina listová) a B9 kolísá.
Cennou složkou jsou biologicky účinné flavonoidy, kterých je v plodech 150 - 200 mg% a olej, který je v dužnině zastoupen do 9 procent. Semena obsahují až 13,1 procent oleje a jeho největší část tvoří kyselina olejová, linolenová a palmitová. Samotný olej je husté konzistence, specifické chuti i vůně a má světle žlutou barvu.
Prof. Ing. I. HRIČOVSKÝ, DrSc.
Módní
hit: rakytník řešetlákovitý
Všechno podléhá módnosti.
Dokonce i věci týkající se životosprávy a zdravého životního stylu.
„Do módy“ se, věřte nebo ne, dostávají i bylinky. Jednu
dobu bylo velice populární pití kopřivového čaje. Mnoho lidí
pravidelně každý den zkonzumovalo alespoň jeden šálek kopřivového
nápoje. Pak se ale ukázalo, že při nadměrné spotřebě tohoto čaje
dochází k odplavování vápníku z kostí.
Vysloveným hitem nejen zahrádkářů, ale i potravinářů a farmaceutů se v poslední době staly plody rakytníku řešetlákovitého (Hippophae rhamnoides). Rakytník je určen k přímé konzumaci; vyrábí se z něho ovocný sirup a čaj, přidává se jako komponent do řady ovocných kompotů. Výtažku z rakytníku se používá i k výrobě nejrůznějších mastí a krémů (na trhu je velice oblíbená „rakytníková indulona“). V lékárně jsou k dostání i bonbony s jemně kyselou příchutí těchto sytě oranžových plodů.
Rakytník u nás planě roste jen zřídka. Velice často je ale vysazován v sadech a zahradách jako okrasná dřevina (lze ho i zformovat do živého plotu). Jde o trnitý, asi 2m vysoký keř se drobnými stříbřitými listy. Zahrádkáře je nutné upozornit na to, že jde o rostlinu dvoudomou. Rakytník si ze semínek může velice snadno vypěstovat kdokoliv.
Čemu ale vlastně, kromě toho, že jde o okrasnou rostlinu, vděčí rakytník za svou popularitu? – Odpověď nenalezneme v chuťových kvalitách drobných plodů, které jsou snad ještě kyselejší než citrony, ale v tom, že šťáva rakytníkových plodů je nutričně vysoce hodnotná. Rakytník je v první řadě plodem obsahujícím velké množství vitaminu C (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku tohoto vitaminu pokryje jedna jediná bobulka). Kromě toho je rakytník vítanou zásobárnou vitaminu A a organických kyselin. Nejvíce však bývá zdůrazňováno, že ve šťávě těchto plodů byly zjištěny protirakovinotvorné účinky.
Nejvíce vitaminů a ostatních biologicky účinných složek má rakytník na počátku zrání (konec léta). Jeho jediným velkým problémem je, že se velice nesnadno sklízí. Na trnitých větévkách drží tak pevně, že se zpravidla při trhání rozmačká a šťáva předčasně vytéká.
Na závěr jeden malý tip: všichni vědí, že vysokou teplotou se vitamin C „ztrácí“. Velice dobré je proto tedy rakytníkové bobulky zmrazit. V průběhu zimního období je můžeme dle libosti konzumovat. Doufejme, že se později o rakytníku nerozšíří podobné zvěsti jako o nadměrném pití kopřivového čaje!
Rakytník řešetlákový
(Hippophae rhamnoides)
Rakytník je keř nebo menší strom vyskytující se hlavně v Číně, Mongolsku, Nepálu, Indii a na Sibiři, nyní rozšířený po celé Evropě. Je trnitý, obvykle 2metry vysoký, má zeleno-stříbrné listy a oranžové bobule.
U nás se používá většinou jako okrasný nebo zpevňující keř na náspech u silnic, ale léčivé účinky této rostliny byly donedávna přehlíženy. Má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka). Kromě toho je rakytník vítanou zásobárnou vitaminu A a organických kyselin. Rakytník má značné biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, je velmi vhodný při rekonvalescenci. Podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, stimuluje činnost jater a plic, reguluje krevní oběh. Pomáhá tedy při plicních nemocech, léčí žaludeční vředy a různá kožní onemocnění včetně akné, je schopný tlumit bolest a rakytníkové masti regenerují tkáně při omrzlinách a popáleninách. Rakytník také zabraňuje vypadávání vlasů. Vynikající je pro očistu organismu od toxických zplodin, dále rozpouští hleny, zlepšuje stav kloubů při revmatismu, vykazuje i protinádorové účinky. Velký boom v současné době zažívá v USA - jsou známy první pozitivní výsledky při léčbě rakoviny děložního krčku. Plody rakytníku jsou přirozeným koncentrátem všech nejdůležitějších vitamínů.
Název Hippophae pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech.
Pěstování:
Je velmi nenáročný a mnohostranně užitečný pro permakulturní zahradu. Dusík poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu dusíkem. Snáší velmi dobře sucho (nesmí ale zaschnout po vysazení, než zakoření!). Má daleko rozvětvený a hluboký kořenový systém. Vytváří kořenové výhonky, proto ho vysazujte jen tam, kde časem jeho rozrůstání nebude na obtíž. Je ideální pionýrskou dřevinou na zpevnění dun, sutí, pro vytváření přírodních porostů na písčitých propustných půdách (např. rekultivace lomů). Jemně vláknité, středně těžké dřevo se používá v řezbářství.
Je to rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysadit samčí i samičí keře. Samičí rostlina je ta, která plodí, proto se doporučuje vysazovat v poměru pět samičích na jednu samčí. Pozná se hlavně na jaře, podle větších zárodků pupenů.
Plody rakytníků se suší a dělá se z nich čaj. Výborné jsou kompoty, protlaky, sirupy a hlavně přírodní ovocný rakytníkový likér. Nejvíce vitaminů a ostatních biologicky účinných složek má rakytník na počátku zrání (konec léta). Jeho jediným velkým problémem je, že se velice nesnadno sklízí. Na trnitých větévkách plody drží pevně, protože nemají stopky a jsou měkké. Zpravidla se při trhání rozmačkají a šťáva předčasně vytéká. Plody se proto sbírají až v zimě - nejlépe při minus deseti stupních Celsia. V zimě se odstřihnou celé větvičky, dají se do mrazicího boxu a pak se lehce seškrabávají. Nebo v terénu rozprostřeme pod keřem plachtu a zmrzlé bobule setřeseme na zem. Protože vysokou teplotou se vitamin C „ztrácí“, je tedy velice dobré rakytníkové bobulky zmrazit. V průběhu zimního období je můžeme dle libosti konzumovat.
Zpracování:
Návod na rakytníkový likér
Sesbírané plody se naloží do osmdesátiprocentního alkoholu, tam se luhují 8 -14 měsíců.Takto připravený macerát se podle potřeby dosladí zahuštěným hroznovým moštem a zraje optimální dobu v dubových sudech. Ideální ke konzumaci je po roce zrání. Zdravý likér má tmavě hnědou barvu, intenzivní vůni a medovou chuť. Panák denně stačí k prevenci před nemocemi.
Džem z hlohu a rakytníku
1kg bobulí hlohu, 1kg plodů rakytníku řešetlákového, 1kg cukru, 1 litr vody. Omyté bobule hlohu zalijeme vodou a vaříme na mírném ohni až změknou. Potom je prolisujme přes síto. Plody rakytníku propláchneme studenou vodou a vymačkáme z nich šťávu přes husté síto nebo plátno. Obě hmoty smícháme, osladíme a vaříme na mírném ohni až zrosolovatí. Plníme do nahřátých sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme při teplotě 90oC 15 min.
Zatím nedoceněný zůstává rakytníkový olej.
Olej z rakytníku má vysoce regenerační schopnosti, jedná se o biogenní stimulátor, který především ovlivňuje růst tkání při poškození kůže a sliznic. Má také značné baktericidní účinky. Významný je i obsah vitamínů - hlavně A, C a E a další. Při vnitřním užívání pozitivně ovlivňuje činnost jater, pankreatu, snižuje sekreci žaludečních šťáv, podporuje hojení žaludečních a dvanácterníkových vředů, zlepšuje peristaltiku a velmi dobře působí i při hemeroidech. V neposlední řadě také výrazně posiluje imunitní systém zvláště u dětí. Při vnější aplikaci je vynikající při termických i chemických popáleninách, ale také při omrzlinách a při ozařování. Zajímavá je i jeho schopnost tlumit bolest při naraženinách. Vhodný je jako podpůrný prostředek při léčbě řady kožních onemocnění (ekzémy,alergie aj.). Značný význam má i v gynekologii, např. při léčbě eroze poševního hrdla, nebo poškozené poševní sliznice. Velké množství vitamínů a dalších aktivních látek má také své nezaměnitelné místo při aplikaci oleje do koupele nebo po sprchování, kdy zamezuje vysušení pokožky a zlepšuje její kvalitu. Pro jeho výborné účinky ho lze doporučit k pravidelné péči o pokožku od malých dětí až po seniory. (Tyto informace pocházejí z http://www.doktorka.cz/ )
Podzim je doba sázení i sklízení rakytníku řešetlákového. Jedná se o keř, kde vysazujeme rostlinu samčí i samičí. Takto získáme ve čtvrtém roce po výsadbě výborné plody. Na jednu samčí rostlinu, můžeme vysadit až tři rostliny samičí. Keře dorostou do výšky pěti metrů. Dělají krásnou dekoraci zahrady se svými stříbřitými listy i nepřehlédnutelnými oranžovými peckovicemi. Tento keř má dlouhé trny, proto ho vysadíme na méně frekventovanou část zahrady.
Keře
je důležité na podzim ostříhat, aby se nepřesunula plodnost na obvod
a spodní část nevymrzla. Pro snadnější sklizeň z trnitého keře, je
vhodnější větévky s plody ostříhat.
V poslední době se pěstování
rakytníku rozšířilo, právě pro vysoký obsah vitamínů. Ovoce je
nakyslé chuti a můžeme ho konzumovat i bez kuchyňských úprav. Pro
uskladnění na zimu je vhodné pro zachování vitamínů postupovat
takto:
- rozmixované ovoce smícháme spolu s cukrem, vložíme do
menších kelímků a zamrazíme
- bobulky rakytníku můžeme zamrazit
také v celku
- plody usušíme na čaj (příprava čaje: plody 5 min.
vařit a 15 min. louhovat).
Kdo pravidelně konzumuje rakytník,
posílí svůj imunitní systém. V zimě nás vysoký obsah vitamínu C
ochrání před respiračním onemocněním. V zimním období se doporučuje
zkonzumovat cca 10 bobulek rakytníku. Uvnitř plodu jsou semínka
obsahující olej, který je také velmi prospěšný pro naše zdraví.
Na úvod
Neinformovaného člověka stěží napadne, že rozložitý keř se stříbřitými podlouhlými lístky a oranžovými bobulemi, který každodenně vídá na ulici jako okrasný strom, obsahuje řadu látek, které významně a příznivě mohou ovlivnit jeho zdraví.
Tento mohutný dvoudomý strom (existují odděleně exempláře samčí a samičí) začal díky intenzívní výsadbě – jako prvek zahradnické architektury – zplaňovat a být na některých místech obtížným plevelem. Stal se však základem pro šlechtění a selekci odrůd s různou velikostí, barvou, vůní, chutí a pevností plodů.
Co obsahuje
Jak se uplatňují obsahové látky při podpoře zdraví? Listy jsou používány při prevenci artritidy, žaludečních vředů a při dně; je to zdroj vitamínů, minerálních látek, flavonoidů, aminokyselin a určitých tuků.
Co se jí
Mnohem významnější je však používání plodů: vnitřně jsou používány jako prevence proti infekcím, zlepšují zrak, tlumí vývoj sklerotických změn v organizmu a zpomalují stárnutí. Měkké bobulovité plody uzavírají světle hnědá, kulovitá semena, bohatá olejem. Rozemletá semena nebo tento olej jsou vnitřně používány jako odkašlávací prostředek, při astmatu, onemocněních oběhového systému (angina pectoris), působí preventivně proti sklerotickým plátům v cévách, zpomaluje vývoj senility, snižuje úmrtnost na rakovinu a toxicitu při chemoterapii zhoubného bujení, stabilizuje imunitní systém.
Široce využíván je také účinek oleje na zažívací ústrojí: působí proti vývoji žaludečních vředů a refluxní esofagitidy, zlepšuje noční vidění. Rozemletá semena a olej jsou navíc zdrojem určitého množství vitaminů A, C, E, beta-karotenu, superoxiddizmutázy, minerálních látek, aminokyselin a mastných kyselin. Zevně jsou výtažky z plodů a zejména olej ze semen používány při kožních reakcích (po silném oslunění), velmi dobře hojí rány vzniklé po popálení, silném ozáření, proleženinách, při akne, různých vyrážkách, suché kůži, ekzémech a kožních vředech.
Jak působí
Dobře působí na normalizaci krevního tlaku, krevních tuků, preventivně chrání cévy (odstraňují volné radikály, které v organizmu vnikají při stresu, některých chorobách a zvýšené fyzické námaze) a zlepšují imunity.
Možná rizika
Dosud neexistují zprávy o vedlejších a nežádoucích účincích, které by se vyvinuly po použití listů, plodů nebo oleje ze semen. Nejsou také známy interakce s jinými léčivými rostlinami, léky, potravou, nedochází k interakci s projevy chorob nebo s chorobnými příznaky.
Přípravky je možné podávat uvážlivě v průběhu těhotenství i při kojení.
Použití
Rakytník se nepoužívá jen jako léčivá rostlina: některé odrůdy, vyšlechtěné především v Německu a Maďarsku, poskytují plody velmi přijatelné chuti; šťáva z nich vylisovaná se přidává do některých ovocných džusů, které jsou chuťově nevýrazné a chudé na biologicky aktivní látky. Rakytník v nich plní významnou funkční roli. Z potravinářského „odpadu“ se získávají semena, ze kterých se lisováním nebo superkritickou extrakcí získává čistý, světle hnědý olej s charakteristickou obilnou vůní.
Jako léčivý prostředek se používá nálev z listů rakytníku (2 g řezaných listů na šálek vody, denně 2 šálky) při prevenci nebo ovlivňování chorob, které byly v předešlém testu uvedeny. Pokud vznikne potřeba použít olej ze semen zejména pro ovlivňování vředové choroby žaludku, používají se 1-3 tobolky denně, existují však také zprávy o podávání 3-5 ml oleje 3krát denně (v těžkých případech).
Při užívání přípravků z rakytníku není potřebné přerušovat léčbu; lze jej podávat nepřetržitě.
Doc. RNDr. Lubomír Opletal, CSc., 2.3.2004
RNDr. Jiří Žlebčík
Vážení přátelé,
jsem botanik, zahradník a působím již dlouho ve Výzkumném ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, což je vesnice při jižním okraji Prahy.
Při své práci píši články a referáty pro různé organizace a akce, v r. 1997 jsem dělal témata pro soutěž 10x odpověz na TV Prima, poslední dva roky mívám pořad v rozhlase na stanici Praha. Mimoto jsou pochopitelně i zpracované příspěvky, jenž nakonec z nějakého formálního důvodu nedosáhly zveřejnění.
Snad každý druhý člověk u nás je pěstitel alespoň jednoho květináče nebo truhlíku; všichni jsme obdivovateli přírody. Vidím proto, že by jednotlivé problémy zajímaly daleko více lidí než mohlo přijít na danou akci. Aby tedy texty u mne neležely jen tak v zásuvce, dovoluji si je nabídnout k nahlédnutí. Pochopitelně hloubka pohledu je různá, stejně jako obsáhlost, podle toho jakému okruhu čtenářů, posluchačů či diváků byly určeny. Jednotlivé příspěvky nebudou tříděny podle problematiky, ale zařazovány tak, jak se ke mně dostávají dotazy a vůbec, jak jde život.
Nechci být anonymním, nepostižitelným tvůrcem. Za instalaci a technickou stránku provozování vůbec děkuji svému synu Radkovi, studentovi gymnázia matematicko-fyzikálního zaměření.
Mnoho radosti z rostlin
V Průhonicích 16.4. 2004
http://www.sml-jihlava.cz/index.php?menu=22&zavreno=1&jedinecnejmeno=
