Rostlinné adaptogeny se stále víc dostávají do popředí zájmu. Jsou to rostliny s podobnými účinky jako například ženšen. Schizandra neboli klanopraška je jednou z těch, které je možné s úspěchem pěstovat i u nás třeba na zahrádce a nemusíme zbytečně utrácet peníze za drahé preparáty, které nám vnucují inzerce ze všech stran.
Klanopraška je opadavá keřovitá pravotočivá liána, která v prvních letech po výsadbě roste dosti pomalu. V našich podmínkách začíná růst zrychlovat většinou tak třetím rokem a dorůstá podle podmínek až do délky 10 a více metrů. Listy jsou světle zelené, později žloutnou. Zdřevnatělé stonky příjemně voní. Má velmi mělký kořenový systém, proto roste lépe tam, kde je v letních měsících dostatek vláhy. Nevhodné jsou těžké málo propustné hlinité půdy. Pro klanoprašku jsou vhodné půdy vlhké a dobře odvodňované. Protože se jedná o liánu, vyžaduje pro svůj růst oporu, po které se může pnout. Pro výsadbu na trvalé stanoviště je nejlepší časné jaro, ještě než začne růst.
Sazenice
připravená k výsadbě do volné půdy
Klanopraška pochází z Dálného východu a je přizpůsobená vnitrozemskému podnebí. Snáší i silné mrazy do -35 °C, ale po zahájení vegetačního období bývá v našich podmínkách poškozována jarními mrazíky. Je-li to možné, snažíme nástup vegetace pokud možno oddálit. Pro mladé rostliny je vhodná na zimu ochrana přikrytím. Velmi vhodné je pro ni mulčování po celý rok, protože v létě pomáhá udržet vláhu v půdě a v předjaří brání přílišnému prohřívání povrchových vrstev půdy a tím i předčasnému rašení.
Rozmnožování je nejsnadnější vegetativní z kořenových výhonků, které silnější mateční rostlina vytváří v poměrně velkém počtu. Generativní rozmnožování je již obtížnější, protože stratifikace semen je u klanoprašky nutností. Dokončení vývoje semen totiž proběhne právě při stratifikaci. Praktické provedení spočívá v uložení semen po sběru na 3 - 4 měsíce při pokojové teplotě a potom asi na 2 měsíce před vlastním výsevem do vlhkého hrubozrnného písku při snížené teplotě (kolem 5 °C, nejlépe v chladničce). Mladé semenáče mají jemný kořenový systém a rostou z počátku velmi pomalu (roční přírůstek je několik cm).
Silnější
rostlina poměrně hojně plodí
Tři až čtyři roky po výsadbě na trvalé stanoviště začne nasazovat klanopraška krémově bílé až narůžovělé vonné květy (v prvních letech zpravidla pouze samčí), a v dalších letech se objeví i plody. Bobule o průměru do 1 cm jsou šarlatově červené a narůstají podobně jako rybíz v hroznech.
Klanopraška se pěstuje jako léčivá rostlina. Obsahové látky posilují nervovou soustavu, zvyšují duševní i fyzickou aktivitu, působí protidepresivně, zahánějí spánek a snižují únavu. Klanopraška se řadí k takzvaným adaptogenům, tedy látkám, zvyšujícím odolnost organismu při zátěži a v extrémních podmínkách. Podobné účinky má například Eleuterokok (Čertikus, čertův kořen, Eleuterococcus senticosus), případně také žen-šen, Rhodiola rosea a další. Užívání klanoprašky nemá žádné vedlejší negativní účinky a schizandrin, který je obsažen ve všech částech rostliny, působí blahodárně na lidský organismus. Preparáty ze semen a plodů klanoprašky mají povzbudivý účinek na centrální nervovou soustavu, stimulují cévní činnost a dýchání. Na čaj používáme zelené listy. Lihová tinktura ze semen a plodů se používá jako prostředek zvyšující pracovní schopnost, posiluje organismus při silném fyzickém vypětí, fyzické a intelektuální únavě, ospalosti a depresivních stavech. Preparáty z klanoprašky jsou kontraindikovány při zvýšené nervové vzrušivosti, nespavosti, zvýšeném arteriálním tlaku a při poruchách srdeční činnosti. Vysoký obsah vitaminu C a ostatních látek (schizandrin, schizandrol) zařazují rostlinu mezi nejcennější druhy harmonizátorů lidského organismu. U nás se klanopraška pomalu šíří mezi amatérskými pěstiteli, ale širší veřejnosti zůstává stále málo známou. Šťáva z plodů klanoprašky se používá v potravinářském průmyslu při výrobě likérů a konzervovaná je využívána k výrobě nealkoholických nápojů. V případě potřeby se dá použít přímo i listí, třeba v létě při úpalu je dobré rozžvýkat a sníst několik listů. Další možnost je nasušit si listí na zimu a také použít prořezané výhony, rozřezat je na menší části, usušit a používat na přípravu čaje. Je ale zapotřebí upozornit, že dlouhodobé předávkovávání může mít přece jenom vedlejší účinky, může vyvolat takzvanou "ženšenovou nemoc", tedy opačný účinek, než je očekáván (únava, nespavost a pod.).
Prodej: http://www.pelargonie.cz/188.html
Klanopraška
čínská (schizandra chinensis)
26.09. 2002
- Zahrada
- Josef
Hejduk -
Tisk
článku -
Téma: Bylinky
Již
odedávna používali obyvatelé Dálného východu tuto podivuhodnou
harmonizační rostlinu jako posilující stimulační prostředek proti
únavě a různým nemocem. Její zdravotní význam, snadné pěstování a
využití by si zasluhovaly mnohem většího rozšíření než pěstování v
botanických zahradách a u pěstitelů specialistů.
Klanopraška je pomalu rostoucí opadavá keřová liána, dorůstající v našich podmínkách délky 6 metrů. Dobře roste všude , kde je v letních měsících dostatek vláhy. Nevhodné jsou těžké málo propustné hlinité půdy. Pro klanoprašku jsou vhodné půdy vlhké a dobře odvodňované. Před výsadbou je třeba zajistit opěrnou konstrukci po které se bude pnout, protože je to liána. Nejvhodnější období pro výsadbu je jaro, před počátkem jejího vegetačního období.
Dvouletá sazenice
vypěstovaná ze výsevu
Snáší
mrazy do -35st.C. Přesto je často poškozována jarními mrazíky. Proto
se snažíme násadu výhonů oddálit a mladé rostlinky chráníme na zimu
přikrytím, dokud nezesílí.
Rozmnožování lze provádět generativně
po stratifikaci semen. Semena vlastně dozrávají až při stratifikaci,
jejíž podstatou je 2 měsíce před výsevem uložení semen ve vlhkém
hrubozrnném písku při teplotě do 15 stC. Mladé semenáče s jemným
kořenovým systémem ale velmi špatně rostou (roční přírůstek je asi
8cm) a vzhledem k obtížnosti stratifikace pro běžného pěstitele je
výhodnější vegetativní množení odnožemi nebo odkopky s kořeny. Pokud
byste chtěli klanoprašku nařízkovat, musíte dbát na to, aby letní
řízky byly polovyzrálé se 4 nebo 5 očky. Při tomto způsobu se mi
osvědčil gelový růstový stimulátor pro špatně kořenící dřeviny, který
je běžně v prodeji v obchodech se semeny. Dále lze využít vlastnosti
svazčitých kořenů, které se přeměňují v oddenky a v blízkosti
mateřské rostliny samy vytvářejí nové rostliny.
červené plody
klanoprašky
Pokud
se Vám tedy podaří klanoprašku vypěstovat, odmění se Vám po čtyřech
letech krémově bílými nebo narůžovělými, vonnými květy. V prvních
letech kvetení se objevují zpravidla pouze samčí květy, později se
přidají i samičí a rostlina začne plodit. Bobule o průměru okolo 1cm
jsou šarlatově červené a narůstají v hroznech podobně jako rybíz.
Látky obsažené v klanoprašce posilují nervovou soustavu, zvyšují
duševní i fyzickou aktivitu,působí protidepresivně, zahánějí spánek a
snižují únavu. Užívání nemá žádné vedlejší negativní účinky a
schizandrin, který je obsažen ve všech částech rostliny, působí
blahodárně na lidský organismus. Preparáty ze semen a plodů
klanoprašky mají povzbudivý účinek na centrální nervovou soustavu,
stimulují cévní činnost a dýchání. Na čaj používáme zelené listy.
Lihová tinktura ze semen a plodů se používá jako prostředek zvyšující
pracovní schopnost, posiluje organismus při silném fyzickém vypětí,
fyzické a intelektuální únavě, ospalosti a depresivních stavech.
Preparáty z klanoprašky jsou kontraindikovány při zvýšené nervové
vzrušivosti, nespavosti, zvýšeném arteriálním tlaku a při poruchách
srdeční činnosti. Vysoký obsah vitaminu C a ostatních látek
(schizandrin, schizandrol) zařazují rostlinu mezi nejcennější druhy
harmonizátorů lidského organismu. Ale u nás bohužel stále neznámou.
Šťáva z plodů klanoprašky se používá v potravinářském průmyslu při
výrobě likérů a konzervovaná je využívána k výrobě nealkoholických
nápojů.
na stanovišti dorůstá
třímetrové výšky
Autor: Josef Hejduk
Podivuhodná rostlina z Dálného východu Klanopraška čínská (schizandra chinensis)
http://www.hobbyzahrada.cz/data/clanek.asp?id=466
Již odedávna používali obyvatelé Dálného východu tuto podivuhodnou harmonizační rostlinu jako posilující stimulační prostředek proti únavě a různým nemocem. Její zdravotní význam, snadné pěstování a využití by si zasluhovaly mnohem většího rozšíření než pěstování v botanických zahradách a u pěstitelů specialistů.
Klanopraška je pomalu rostoucí opadavá keřová liána, dorůstající v našich podmínkách délky 6 metrů. Dobře roste všude , kde je v letních měsících dostatek vláhy. Nevhodné jsou těžké málo propustné hlinité půdy. Pro klanoprašku jsou vhodné půdy vlhké a dobře odvodňované. Před výsadbou je třeba zajistit opěrnou konstrukci po které se bude pnout, protože je to liána. Nejvhodnější období pro výsadbu je jaro, před počátkem jejího vegetačního období.
Snáší mrazy do -35st.C. Přesto je často poškozována jarními mrazíky. Proto se snažíme násadu výhonů oddálit a mladé rostlinky chráníme na zimu přikrytím, dokud nezesílí.
Rozmnožování lze provádět generativně po stratifikaci semen. Semena vlastně dozrávají až při stratifikaci, jejíž podstatou je 2 měsíce před výsevem uložení semen ve vlhkém hrubozrnném písku při teplotě do 15 stC. Mladé semenáče s jemným kořenovým systémem ale velmi špatně rostou (roční přírůstek je asi 8cm) a vzhledem k obtížnosti stratifikace pro běžného pěstitele je výhodnější vegetativní množení odnožemi nebo odkopky s kořeny. Pokud byste chtěli klanoprašku nařízkovat, musíte dbát na to, aby letní řízky byly polovyzrálé se 4 nebo 5 očky. Při tomto způsobu se mi osvědčil gelový růstový stimulátor pro špatně kořenící dřeviny, který je běžně v prodeji v obchodech se semeny. Dále lze využít vlastnosti svazčitých kořenů, které se přeměňují v oddenky a v blízkosti mateřské rostliny samy vytvářejí nové rostliny.
Pokud se Vám tedy podaří klanoprašku vypěstovat, odmění se Vám po čtyřech letech krémově bílými nebo narůžovělými, vonnými květy. V prvních letech kvetení se objevují zpravidla pouze samčí květy, později se přidají i samičí a rostlina začne plodit. Bobule o průměru okolo 1cm jsou šarlatově červené a narůstají v hroznech podobně jako rybíz.
Látky obsažené v klanoprašce posilují nervovou soustavu, zvyšují duševní i fyzickou aktivitu,působí protidepresivně, zahánějí spánek a snižují únavu. Užívání nemá žádné vedlejší negativní účinky a schizandrin, který je obsažen ve všech částech rostliny, působí blahodárně na lidský organismus. Preparáty ze semen a plodů klanoprašky mají povzbudivý účinek na centrální nervovou soustavu, stimulují cévní činnost a dýchání. Na čaj používáme zelené listy. Lihová tinktura ze semen a plodů se používá jako prostředek zvyšující pracovní schopnost, posiluje organismus při silném fyzickém vypětí, fyzické a intelektuální únavě, ospalosti a depresivních stavech. Preparáty z klanoprašky jsou kontraindikovány při zvýšené nervové vzrušivosti, nespavosti, zvýšeném arteriálním tlaku a při poruchách srdeční činnosti. Vysoký obsah vitaminu C a ostatních látek (schizandrin, schizandrol) zařazují rostlinu mezi nejcennější druhy harmonizátorů lidského organismu. Ale u nás bohužel stále neznámou. Šťáva z plodů klanoprašky se používá v potravinářském průmyslu při výrobě likérů a konzervovaná je využívána k výrobě nealkoholických nápojů.
Pelargonie.cz, autor Josef Hejduk http://www.pelargonie.cz http://www.pelargonie.cz http://www.herbavitalis.cz/extrakty.html