Harajici fena, kryti, porod.

Harajici fena

Pohlavní život psa - Pohlavní život feny

POHLAVNÍ ŽIVOT FENY

Každá fena ovlivňuje potomstvo svými vlastnostmi, a to jak pozitivními, tak negativními. Je prokázáno, že se tak děje více než z poloviny, proto požadavky na chovnou fenu by měly být tak vysoké, jako požadavky na chovného psa. V praxi však chovný pes musí prokazovat mnohem větší předpoklady k chovu, proto je na chovatelích, aby do chovu vybírali vhodné feny.

Chovatelské předpisy stanovují podmínky chovnosti, je to zejména dosažení minimálního věku, které je u velkých plemen obvykle 18 měsíců, u malých 12 - 15 měsíců. Další podmínky, jako je účast na svodu mladých, bonitaci, získání ocenění na výstavě, složení zkoušek, popř. absolvování rtg vyšetření na DKK stanovují chovatelské kluby jednotlivých plemen. Chovnost feny končí většinou dosažením 8 let věku.

Říje (hárání)

První hárání se u feny objevuje v období mezi 8. - 12. měsícem věku, podle velikosti plemene. U malých plemen dochází obvykle k prvnímu hárání dříve, u velkých později. První hárání bývá kratší a slabší, přesto existuje nebezpečí, že při něm fena může být nakryta, což může mít pro její další život výrazně negativní důsledky.
Fena hárá většinou dvakrát do roka, a to nejčastěji na konci zimy nebo začátkem jara, a koncem léta nebo na začátku podzimu. Říje se dělí do několika fází:
Proestrus - začátek říje, jedná se o 1. - 10 den říje, kdy sliznice dělohy zduřuje a fena začíná krvácet, vulva feny je znatelně zduřená. Na začátku tohoto období si fena velmi intenzivně olizuje pohlavní orgány, krvavý výtok může tedy chovatel zpozorovat až 2. - 3. den hárání. V tomto období je fena již pro psy přitažlivá, ale odmítá je, toleruje je až ke konci tohoto období.
Estrus - vlastní říje, jedná se o 11. - 23. den hárání, kdy dochází k ovulaci, červené zbarvení výtoku přechází v růžové a postupně slábne, vulva je maximálně zduřená. U feny se objevuje výrazné sexuální chování, pro psy je velmi přitažlivá a sama se jim i nabízí. Ke konci období sexuální chování slábne a fena přestává být pro psy přitažlivá.
Metestrus - konec říje, kdy je děložní sliznice připravena přijmout oplodněné vajíčko. Pokud dojde k oplodnění vajíček, nadchází březost, pokud k oplodnění vajíček nedošlo, nastává diestrus, období, během něhož se děložní sliznice zklidňuje a hárání přechází do klidového stavu, zvaného anestrus.

Krytí

Aby krytí proběhlo úspěšně, je třeba rozpoznat správný jeho správný termín. Pokud fena trvale žije se psem, kterým má být nakryta, je nejlépe nechat ten správný den přírodě. Fena i pes sami poznají, kdy nadešel jejich čas. Pokud je však páření v rukou chovatele, je potřeba jistých informací a zkušeností.
Existuje několik způsobů, jak rozpoznat termín krytí, z nichž nejméně komplikovaný a přitom velmi spolehlivý je způsob vatových výtěrů. Feně je potřeba každý den, ještě před venčením, vytřít poševní štěrbinu kouskem vaty a sledovat zbarvení výtoku. Fena je ke krytí připravena, pokud barva výtoku mění ze sytě červené do hnědě červené, špinavě červené až růžové. Toto období trvá 3 - 5 dní. Konec vhodného termínu krytí signalizuje výtok špinavě žluté barvy.
Další metodou je například mikroskopické vyšetření poševního výtěru, které provádí veterinární lékař či měření tělesné metody. Tato metoda však není příliš spolehlivá.
Než dojde k vlastnímu krytí, musí mít chovatel vybraného krycího psa. Jeho výběr by měl konzultovat s poradcem chovu. Dále by se chovatel měl seznámit s chovatelským řádem daného chovatelského klubu.
Fena by před zařazením do chovu měla být zdravá, odčervená a očkovaná proti běžným infekčním nemocem. Ke krytí jezdí fena za psem. U dlouhosrstých plemen je vhodné před krytím ostříhat feně srst v okolí poševního vchodu.
Krytí lze rozdělit do několika etap: předehra, vlastní krytí a svázání.
Předehra - fena většinou vyžaduje před vlastním krytím seznámení se se psem a důkladné vyvenčení. V této fázi si spolu psi hrají a očichávají se.
Vlastní krytí - do této fáze by měla přejít předehra plynule a bez komplikací. Fena zůstane stát, psovi se nastavuje a sama mu aktivně pomáhá. Tato fáze trvá obvykle několik vteřin a plynule přechází do stadia svázání.
Svázání - v této fázi dochází k ejakulaci semene. Nečastější polohou při svázání je poloha, kdy pes stojí zadkem k zádi feny, tato fáze trvá 10 - 30 minut. K ejakulaci dochází po celou dobu svázání, pokud ejakulace ustane, spojení psů se přerušuje.
Po krytí je vhodné nechat fenu nějakou dobu odpočinout, fena by neměla močit a běhat. I po úspěšném nakrytí je fena stále ještě přitažlivá pro ostatní psy, a stejně tak je svolná k páření. Může tedy dojít k nechtěnému překrytí feny, přičemž štěňatům z takovéhoto spojení nemohou být vystaveny průkazy původu. Proto by si chovatelé měli dát pozor, a fenu i po krytí vodit na vycházky pouze na vodítku a zajistit ji proti útěkům.

Březost

Březost feny trvá průměrně 63 dní, štěňata se však mohou narodit v toleranci mezi 58. až 67. dnem. Při opakovaném krytí je však potřeba přidat příslušný počet dnů. Po nakrytí by fena měla mít několik dnů klid. V první polovině březosti by však fena měla mít režim i zátěž, na jakou byla navyknutá ještě před nakrytím, to znamená dostatečný pohyb, správnou výživu, dobré ustájení a v neposlední řadě vynikající vztahy se svým majitelem. Ze začátku březosti totiž fena může změnit své chování, může být více spavá, pohodlnější, mazlivější a má více chuti k jídlu. U některých fen se naopak v určité fázi březosti projevuje nechutenství. V polovině březosti lze již plody v dutině břišní nahmatat, toto vyšetření by však měl provádět veterinární lékař. Spolehlivější metodou potvrzení březosti je však vyšetření ultrazvukem. Ve druhé polovině březosti lze již cítit po přiložení dlaně na břicho feny pohyby plodů. Ve druhé polovině březosti je nutná zvýšená péče o fenu. Je potřeba přizpůsobit jejímu stavu a požadavkům stravu, snížit a později přerušit její fyzické aktivity a pracovní vytížení, sledovat její chování. Břicho feny se v tomto období výrazně zvětšuje, zvláště ve slabinách. Asi 14 dní před koncem březosti lze u feny pozorovat přípravu k porodu. Mléčné žlázy se zvětšují, zvětšuje se vulva. Fena vyhledává klidná místa, více pije a častěji močí. V tomto období je potřeba nachystat místo k porodu. Ideálním místem k porodu je dřevěná bedna, umístěná na klidném místě. Na pobyt v porodní bedně fenu postupně navykejte již před porodem. Několik dní před porodem fena znatelně omezí svou fyzickou aktivitu, přijímá málo potravy a projevuje se u ní nervozita. V tomto období se také intenzivně snaží vytvořit si vhodné místo k porodu, proto je již mějte připravené a feně do bedny dejte starou deku nebo hadry, které může trhat nebo si v nich pelíšek vyhrabávat.
12 - 24 hodin před porodem dochází k poklesu tělesné teploty na 36,5 - 37,5 stupňů Celsia. Ovšem je potřeba zdůraznit, že tak, jako má každá fena jinou povahu, mohou se známky blížícího se porodu různit.

Příprava k porodu

Na porod se nepřipravuje pouze fena, ale měl by tak učinit také její majitel. Je nutné připravit se jak teoreticky, tedy například studiem literatury, tak prakticky, přípravou porodních pomůcek. Připravte si dostatek čistých plátěných hadrů, k ošetření štěňat Ajatin tinkturu, režnou nit a nůžky, nádobu s teplou vodou a ručníkem na mytí rukou, misku s vodou pro fenu, pokud by se potřebovala napít, hodit se vám může i termofor, kuchyňská váha ke zvážení štěňat či papír a tužka k zaznamenání všeho důležitého. V době očekávání porodu je také nutné vydezinfikovat místo a místnost, kde bude porod probíhat.

Porod

Porod lze rozdělit do tří fází.
V první fázi, tedy v bezprostředním nástupu porodu dochází k otevírání děložního krčku. Objevují se i děložní stahy, na feně však zatím nejsou patrné. Může také dojít k výtoku plodové vody. V tomto stadiu se u feny prohlubuje chování již výše popsané. Fena hrabe předními končetinami, vstává, lehá a vylizuje si pochvu. Chování feny je však individuální a nemusí být pro majitele zcela zjevné. Tato fáze trvá obvykle 6 - 12 hodin, ale může být i delší.
Druhé stadium - vypuzovací - začíná úplným otevřením děložního krčku a prvními viditelnými stahy a končí vypuzením plodu, čímž začíná třetí fáze porodu, která končí porodem placenty. Fena, která rodí více štěňat, než jedno, se tedy pohybuje mezi druhým a třetím stadiem. Většina fen rodí v poloze vleže na boku nebo na břiše. V okamžiku, kdy cítí, že se plod dostal do děložního krčku, snaží se jej vytlačit. Ještě v porodních cestách dochází k prasknutí prvního plodového obalu a výtoku plodové vody. Po ní většinou po krátké době vychází první štěně, které je obaleno druhým plodovým obalem. Z druhého plodového obalu štěně vyprostí lízáním či rozkousáním fena, v některých případech je nutná pomoc chovatele. Fena pak intenzivním lízáním odstraňuje ze štěněte plodovou vodu a obaly a napomůže tím štěněti k nastartování normálního dýchání. V některých případech, kdy fena nejeví o péči o štěně zájem, je opět řada na majiteli, aby buďto společně s fenou nebo sám štěně zaopatřil osušením a odstraněním plodové vody z dýchacích cest. Pokud fena nepřekousne pupeční šňůru, musí tak učinit opět majitel, a to nejlépe přetrhnutím asi 4 cm od pupíku. Pupeční šňůru podvažte nití a její pahýl vydezinfikujte. Majitel se musí snažit co nejdříve narozené štěně přiložit ke struku, aby se napilo mleziva. Intervaly mezi porody jednotlivých štěňat se pohybují mezi 15 až 60 minutami. Pokud je pauza delší, je na místě konzultovat situaci s veterinárním lékařem.

Péče po porodu

Stejně tak jako po dobu porodu, je pro dobu po porodu důležitý klid. Po prohlídce štěňat je tedy dobré nechat je v klidu u matky a nesahat na ně. Feně poskytněte krmivo a vodu. U štěňat je třeba kontrolovat přisátí ke strukům, neméně důležité je pravidelné vážení. Mnoho majitelů si štěňata značí barevnými stužkami nebo háčkovanými řetízky na krku, tento způsob lze jen doporučit. Štěňata tak lze označit již během porodu po vážení, majitel tak má přehled, jak se které štěně vyvíjí. Po porodu se fena přibližně 4 týdny čistí. Očistky jsou tmavě zelené až krvavé a neměly by zapáchat. Jejich množství se postupně snižuje. Druhý den po porodu se doporučuje provézt kontrolu dělohy ultrazvukem, aby se vyloučila možnost, že v děloze zůstal neporozený plod. Mezi 10. a 20. dnem po porodu se provádí odčervení štěňat i feny. Pokud porod probíhá fyziologicky a fena o štěňata pečuje sama, není potřeba žádné zvláštní péče od chovatele.

Krytí, březost, porod feny

11.07.2007

Krytí feny

Ke krytí jezdí zásadně fena za psem. Pro psa je lepší, když je ve svém prostředí a může se tak zcela zaměřit na háravou fenu.U dlouhosrstých a hrubosrstých plemen je v některých případech nutné feně ostříhat srst, aby nedošlo k poranění žaludu psa chlupy nedopatřením zasunutými do pochvy.

Vlastní akt krytí feny lze rozdělit do 3 stádií:

předehra před krytím
vlastní krytí feny
svázání psa s fenou

Stádium předehra je pro oba jedince významné, i když někteří silně potentní psi přistupují po ověření feny ihned ke krytí. Většina fen však tento postup odmítá a vyžaduje určitý čas na seznámení. V této fázi se zvířata probíhají, pes fenu olizuje, naskakuje na ni, přičemž mu fena opakovaně uniká. V případě, že je fena příliš agresivní a snaží se psa kousnout, je nutné jí nasadit náhubek. Páření je vhodné provádět v ohraničeném prostoru, neboť oba jedinci jsou v tomto okamžiku minimálně poslušní a fena má tendenci psa odvést na skryté místo.

Majitelé psa i feny by měli rozpoznat, co je vlastní předehra a co je již zbytečné protahování. Zejména feny- prvničky jsou v tomto případě neomezeně "hravé a laškovné, čímž zastírají pocit strachu před psem. Je-li pes příliš dravý a fena naopak příliš bázlivá, je vhodné, aby v tomto stádiu předehry byl pes na vodítku a fena na volno. Když fena zjistí, že ji pes nesleduje, přichází za ním sama, pohrává si s ním, nechává se očichávat a olizovat, event. naskočit psa na zadek.

Za normálních okolností přechází předehra do stádia vlastního krytí. Fena zůstává psovi stát, prohýbá se ve hřbetě, rozkročuje zadní nohy a trpělivě čeká, popř. mu sama pomáhá vstřícným pohybem. Pro úspěšnější provedení tohoto stádia, když fena nedostatečně spolupracuje je vhodné aby majitel přidržel fenu za hlavu a uklidňoval ji. Majitel psa se má postarat o psa, event. o zadek feny tím, že ji podrží ruku pod břichem, ovšem tak, aby psovi nepřekážel při zaklesnutí předníma nohama do slabin feny. U příliš aktivních psů, popř. méně obratných, je možné pomoci při zapíchnutí tím, že se vezme přezka feny zlehka mezi palec a ukazováček druhé ruky a nastavuje psovi proti špičce žaludu pyje, fenu podržíme pod břichem tak, aby si nemohla sednout. Při napíchnutí je třeba fenu pevněji držet jak u hlavy, tak i pod břichem, neboť zasunutí pyje a zejména zduření žaludu je pro fenu poměrně bolestivé a některé feny mají tendenci psovi unikat.

Stádium krytí je za normálních okolností otázkou několika sekund a plynule přechází do stádia svázání. Pes po svázání s fenou zůstává v poloze břicho na zádi feny a přední nohy vedle předních nohou feny nebo k feně otočí zádí tak, že si přehodí zadní nohu přes záď feny a stojí na všech 4 končetinách svázán "záď k zádi" což je nejčastější a pro oba nejpohodlnější poloha. Svázání psa s fenou může trvat různě dlouho podle dispozice psa a pohybuje se od 15 do 45 minut. Po celou dobo svázání by měl být chovatel u hlavy feny, protože některé nervnější typy začínají být po určité době netrpělivé a snaží se psovi uniknout nebo ho dokonce kousnout. Tomu je potřeba zabránit, aby nedošlo k poranění psa.

Po rozvázání může majitel fenu ještě 1 až 2 minuty nechat ležet z mírného kopečka hlavou dolů, aby se semeno udrželo u děložního krčku. Toto opatření však není naprosto nezbytné. Důležité však je, aby fena po rozvázání volně nepobíhala, aby se jí alespoň 30 minut zabránilo se vymočit a radostně skákat na pána. Při všech těchto akcí dochází k vytlačování semene z pochvy, což je nežádoucí. Je dobré nechat fenu 1 až 2 hodiny v klidu prospat.

Březost (gravidita) feny

Březost lze nejdříve diagnostikovat ultrazvukovým vyšetřením od 21. dne. Mezi příznaky březosti patří opatrnost, žravost, zvětšení dutiny břišní, zvětšení mléčné žlázy a vulvy, případně tvorba mléčného sekretu v mléčných žlázách.

Porod u feny

Pro pochopení mechanismu porodu je třeba alespoň krátce zmínit základní rozdíl mezi stavbou pohlavních orgánů u psa a člověka. U feny je děloha složena ze dvou děložních rohů spojujících se do děložního těla, které pokračuje krčkem dělohy a pochvou. Každé štěně se vyvíjí v samostatném plodovém obalu se samostatnou placentou.

Určit přesný termín porodu je velmi složité, odvíjí se od termínu oplození, v průměru 63. den březosti. Březost začíná oplodněním, jehož přesný termín lze stěží stanovit. Svolnost feny k páření trvá totiž několik dní, životaschopnost spermií trvá až 6 dní a vajíčka jsou po ovulaci schopna oplození 2-3 dny. Průměrná doba březosti u fen je 63 dní s rozpětím +- 6 dní. Přitom porody v termínu 58. až 60.den březosti označujeme za předčasné a porody v termínu 66. až 70. den za přenášení. Zralost plodů je určována jejich schopností přežít ve vnějším prostředí – dýchat atmosférický kyslík, přijímat potravu, vyměšovat, apod. Tato schopnost je podmíněna zralostí plicního epitelu, kterou plod dosáhne v 58. dni březosti.

Jak můžeme nejlépe pomoci feně při porodu?
MVDr. Michal Čáp
(datum zveřejnění: 4.5. 2005) Krytí, březost a porod jsou ve frekvenci otázek na veterinární lékaře stálým „evergreenem“.

Ne všichni, kdo mají doma březí fenu, jsou zkušení chovatelé, kteří mají za sebou x vrhů svých fen a krom normálního fyziologického porodu se setkali i s různými komplikacemi a nepříjemnostmi. Většina majitelů zažije krytí, graviditu a porod své feny jednou či dvakrát za život. S termínem blížícího se porodu se snaží získat informace v knihách a časopisech, od ostatních pejskařů v parku, od známých či na internetu. Materiálů je mnoho, často se zásadně v informacích rozcházejí a jejich rozdílnost vyvolává u běžného chovatele mnohé otázky a mnohdy i beznaděj, zdali vše při porodu fenečky zvládne a pozná.
Porod je fyziologická záležitost. Porod není nemoc. Většina fen zcela spontánně a bez komplikací porodí i bez lidské pomoci. Následující stať je stručným shrnutím praktických veterinárních zkušeností a pravidel, kterých není moc, ale jsou pro vyvarování se komplikací při porodu feny zásadní.
Doporučuji nebrat porod feny příliš „vědecky“, ale na druhou stranu čtyři zlatá pravidla nelze opomíjet.

Fena je březí v průměru 63 dní, což je stav ideální. Většina fen však rodí dříve nebo později. Do cca 57. dne po nakrytí mluvíme o potratu (abortu). Předčasně narozené plody nebývají ve většině životaschopné a uhynou. Od 58. dne gravidity lze již narozená štěňata se zvýšenou péčí odchovat. Opačný extrém je přenášení plodů. Jako absolutní hranici lze považovat 69. až 70. den březosti. Poté je již nutno fenu důkladně prohlédnout v ordinaci a porod uměle vyvolat nebo raději provést císařský řez.
Doba gravidity se počítá obvykle od prvního data nakrytí. Doporučuji odpočítávat nikoliv na týdny, ale pěkně postupně, prstem v kalendáři, aby nedošlo k chybě.
Fena při říji uvolňuje několik oplození schopných vajíček, které čekají na sperma otce. Fena může mít ve vejcovodu a děloze vajíčka oplozená v různém čase, např. s odstupem několika desítek hodin při opakovaném překrytí nebo štěňata nejen různého stáří, ale i od různých otců, pakliže třeba utekla a noc strávila v objetí psího osazenstva celé vesnice. Pro značnou časovou variabilitu možného splynutí spermie a vajíčka se doba březosti obvykle počítá od prvního známého spojení feny se psem.
Pro majitele feny prvorodičky i její další vrhy platí několik zásadních, avšak jednoduchých pravidel a rad.

Zlaté pravidlo číslo jedna.
Pakliže kdykoliv v průběhu březosti začne z feny vytékat výtok barvy žluté, hnědé, krvavé či zelené, je nutno IHNED navštívit veterinární ordinaci. Výjimkou je odchod hlenové zátky několik dní až hodin před porodem, která však má barvu aspiku a jasně se tím odlišuje od možných abnormalit. Výtok jiné než transparentní barvy je známkou patologie průběhu březosti. Ne vždy je situace kritická, ale vždy je nutno fenečku odborně vyšetřit. Největším problémem je výtok barvy zelené, který signalizuje možné odloučení plodu od matky resp. vážné komplikace a je důvodem k okamžitému císařskému řezu. Jakmile se narodí první štěně, je tolerován výtok jak tmavě zelený, tak pochopitelně i krvavý.

Zlaté pravidlo číslo dva.
Od 58. dne gravidity je pro určení času porodu velmi vhodné (resp. nutné) měřit feně 2x denně v konečníku teploměrem tělesnou teplotu. Normální zdravá březí fena má stále od 37 do 39 stupňů. Na rozdíl od člověka je normální tělesná teplota psa teplota vyšší a s podstatně větším fyziologickým rozptylem. Teplotu je podstatné měřit v pravidelnou hodinu. Je jedno, jestli v 7 a v 19 nebo ve 4 a v 16. Důležitý je odstup 12ti hodin, který spolehlivě zachytí krátký pokles teploty před porodem. Fena v předporodní fázi, asi 36 hodin před začátkem porodu, náhle přechodně sníží svoji teplotu pod 37 stupňů. Při pravidelném měření pokles zachytíme. Je to jediný objektivní ukazatel, podle kterého může laik spolehlivě rozpoznat blížící se porod. Některé feny před porodem hledají tiché a tmavé kouty v bytě, jiné si hrabou pelechy, některé se odmítají venčit, jiným se spustí mléko, další nechtějí žrát a ….. některé jsou úplně normální. K odhadu začátku porodu tedy zbývá opravdu jen pravidelné měření.

Zlaté pravidlo číslo tři.
Porod prakticky začíná pro majitele porodními stahy. Jsou viditelné i pro laika. Feny tlačí a stahy vidíme, či rukou přiloženou na břicho cítíme zcela jasně. Pakliže fena do max. 20ti minut tlačení neporodí plod, je nutné neprodleně navštívit ordinaci, či alespoň telefonicky konzultovat stav s veterinářem. Někde je problém. Buď jsou stahy slabé nebo se jedná o nepravidelnou polohu plodu či překážku v porodních cestách, což vše vyžaduje vždy odbornou pomoc.
Po vypuzení plodu se fena zklidní. Může následovat porod dalšího štěněte, ale také nemusí. Není pravda (dle příruček), že z feny musí „padat“ štěňata jako „housky na krámě“ a není pravda, že další plod musí vyjít do dvou hodin po prvním. Pakliže je fena klidná, evidentně netlačí, stará se o mimino (mimina), je vše v pořádku. Zvíře můžeme i vyvenčit, napojit a bude-li chtít, dát mu i krmení,. Fena si musí v průběhu porodu odpočinout a nabrat sílu, což může trvat i několik hodin. Platí však, že nesmí tlačit.

Zlaté pravidlo číslo čtyři.
Péče o narozené štěně. Štěně se narodí v obalu, tedy většinou. Normální fena obal rozkousne a štěně olíže. Zde bych doporučoval feně pomoci. Postačí obal roztrhnout nehty a štěně vyloupnout. Pupeční šňůru je možno též přetrhnout nehty asi 4 cm od pupíku štěněte. Není bezpodmínečně nutné používat nůžky. Příroda je moudrá a pupečník se roztrhne přesně tam, kde je potřeba. Objeví se pár kapek krve a je klid. Pupečník se také nemusí rutinně podvazovat. Jen v případě, že z něj krev odkapává po kapkách. K podvazu stačí pouze běžná nit nebo lépe zubní nit. Přeúzkostná desinfekce pupíku nebo podvazu není na místě. Fena také nemá sterilní jazyk, když mimina olizuje, a zdravé štěně se s běžnými bakteriemi z prostředí vyrovná.
Po vybavení z obalu štěňátko krátce omyjeme vlažnou tekoucí vodou v poloze hlavou dolu (aby mu voda nenatekla do tlamky) a poté dáme feně olízat. Normální zdravé psí mimino otevírá tlamičku, viditelně dýchá, kníká a dere se o své místo na slunci. V případě, že se fena hned o mimino či mimina nestará, nic se neděje. Je to normální. Má svých starostí dost. Štěňata dejte do krabice, přikryjte ručníky a přidejte PET láhev naplněnou teplou vodou z vodovodu. Novorozenci rychle vychládají a nemohou se aktivně zahřívat. PET láhev supluje teplo matky a udržuje mimina v tepelném komfortu. Štěňátka se postupně pokoušejte přikládat k matce a nechte je sát.
Poněkud zvláštní kapitolou je oživování nedýchajících novorozenců. Bohužel instrukce sdělené formou písemnou jsou k ničemu. Štěňata se musí odsát, vyčistit, rozmasírovat a dostat z nich zbytky plodových vod. Procedura je to pro laika poněkud „drsná“ a opravdu je nutné postup vidět. Nelze ho popsat.
Se štěnětem v obalu odchází většinou i placenta. Je to „krvavý kus masa“ připojený ke štěněti pupeční šňůrou. Po vybavení plodu z obalu a přetržení pupečníku se automaticky oddělí i placenta. Někdy vyjde štěně z matky již z oddělenou placentou, která zůstane uvnitř (v děloze), někdy si placentu „táhne“ na pupečníku s sebou na svět. Zbytky obalů a placenty dejte feně klidně sežrat. Placenta obsahuje látky, které urychlí porod, více spustí mléko a vyčistí feně zažívací trakt. Pozření jedné dvou placent je feně jen ku prospěchu. Pakliže placenta neodejde s plodem, opět se nic neděje. Je vypuzena s dalšími štěňaty nebo až po porodu. Zadrženou placentu či placenty pozná veterinář při pooperační kontrole.
Porod feny by neměl, i když vše probíhá bez problémů, trvat více jak 24 hodin. Odhadnout ukončený porod, resp. to, že je fena “prázdná“, je pro laika velmi obtížné. Proto rozhodně doporučuji, máte-li pocit, že fena s porodem skončila, navštívit veterinární ordinaci. Kolega provede vyšetření feny, při podezření na zadržený plod pozná stav pomocí rentgenu, pohmatem nebo sonografem. Poradí s poporodní péčí o fenu, výživou, vitamíny, dotací kalcia, provede kupíraci ocásků u plemen, která to dovolují a event. odstraní štěňatům rudimentární páté prsty na zadních tlapičkách.

Zlaté pravidlo číslo pět.Před porodem vaší fenky si zjistěte, která z okolních veterinárních ordinací má nepřetržitou službu nebo který z kolegů je ochoten přijet na zavolání k vám domů. Podle Murphyho pravidla bude vaše fenka rodit určitě v noci ze soboty na neděli ……

Sexuální život psů a fen, březost a porod

Sexuální život

Feny malých plemen psů dospívají v 7 až 10 měsících, velkých plemen ve 12 až 18 měsících, kdy se také objevuje první říje - hárání. Délka této říje se může vymykat normě a bývá zpravidla delší. Fena, ač není ještě fyzicky dozrálá, může při ní zabřeznout, což není stav žádoucí. Proto je vhodné připustit fenu až při některé z říjí dalších.

Psi dospívají zhruba ve stejném věku jako feny a i u nich fyzický vývoj trvá déle.

Říje feny trvá 7 až 14 dnů a projevuje se zduřením vulvy, doprovázeném výtokem hlenu - fena barví. Tento výtok je zpočátku průsvitný a hnědavý, až červený. Pach feny je atraktivní pro psy, ale fena je zatím odmítá. Přibližně v polovině říje se výtok změní na žlutooranžový a fena je svolná s pářením. Toto plodné období trvá přibližně dva dny. Poté se výtok opět změní na červený a říje doznívá. Feny se hárají zpravidla dvakrát ročně, velká plemena jen jednou za rok.

Po krytí dojde ke svázání obou partnerů v délce 5 až 15 minut. V této fázi je již zbytečné usilovat o rozdělení psů. K ejakulaci už došlo a oba se mohou poranit.

Pokud skáče jeden pes na druhého psa - samce, včetně vysunutí penisu, vůbec nejde o sexuální perverzi. Silnější zvíře tím dává najevo svou nadřazenost.

Nežádoucí krytí je možné přerušit sérií injekcí hormonálního preparátu obvykle 5., 7. a 9. den po spojení. Smyslem zákroku je vlastně vyvolání nové říje, která může být opět plodná se všemi důsledky. Přerušení březosti však není bez rizika v podobě krvácivých stavů a pyometry. Chovatel by měl být s těmito možnostmi zvěrolékařem seznámen a měl by bedlivě zvážit, zda jeho fena zákrok podstoupí.

Pyometra je odborný název pro dělohu naplněnou nežádoucím výpotkem. Obsah nebývá zpravidla infikován, ale obsahuje odumřelou tkáň, kterou organismus feny vstřebává a pomalu se otravuje. Příznaky jsou skleslost, snadná unavitelnost a nápadná žízeň, eventuálně mírné zvětšení břišní dutiny a špinavě hnědý výtok. Vyprázdnění dělohy pomocí léků a výplachy se často míjí účinkem, a pak nezbývá než chirurgický zákrok, spojený s odnětím dělohy. Jiné onemocnění dělohy, spojené se zvýšenou funkcí děložních žlázek, má za následek častější a déletrvající hárání.

Březost

Fena je březí 58 až 65 dnů. Březost je zpravidla spojena se změněným chováním - fena je méně pohyblivá a opatrnější. Ve druhé polovině březosti se výrazně zvětší objem břišní dutiny. Ke konci březosti se nalévá mléčná žláza.

U fen je častá falešná březost se všemi průvodními jevy březosti skutečné. Když se blíží termín fiktivního porodu, fena si dělá pelíšek, nosí do něj hračky a opatruje je jako štěňata. Objevuje se u ní rovněž mléko. Řešením je zrušení pelíšku, odebrání hraček a omezený přísun krmiva včetně vody, případně studené obklady. Odstřikování mléka je nežádoucí, neboť se vemínko provokuje ke zvýšené produkci. Falešná březost se dá zrušit i pomocí speciálních léků.

Porod

Nastávající porod signalizuje neklid feny a počínající tlačení, spojené s častějším močením. Vlastní porod začíná odchodem většího množství první plodové vody, nažloutlé čiré a vazké tekutiny. To již fena intenzivně tlačí a při normálním průběhu porodu vypuzuje v intervalech 30 až 120 minut štěňata, vždy spolu s malým množstvím azurově zelené druhé plodové vody. Za každým štěnětem by měly následovat plodové obaly (placenta), kterou fena zpravidla sežere. Názory, zda jí v tom bránit, či ne, se liší. Odpůrci tvrdí, že může dojít k zažívacím problémům, přívrženci argumentují hormonální aktivitou placenty, spojenou s příznivým vlivem na produkci mléka. Štěně je s tělem feny propojeno pupeční šňůrou, která se během porodu přetrhne, eventuálně ji fena překousne. Příliš dlouhý pupeční pahýl je záhodno podvázat, zastřihnout na délku 5 mm a vydezinfikovat. Každé narozené štěně by měla fena olízat a namanipulovat k vemínku. Může se stát, že poprvé rodící fena se štěňat bojí a utíká od nich. Nezbude, než feně důrazně připomenout její povinnost. Normálně probíhající porod by měl rozumný chovatel sledovat, ale příliš do něj nezasahovat.

Svoji aktivitu může chovatel projevit již před porodem, kdy připraví feně pelíšek, nejlépe bednu nebo ohrádku se zvýšeným okrajem, který zabrání pozdějšímu rozlézání štěňat. Samozřejmostí jsou přiměřené rozměry a čistota. Pelíšek vystele čistou látkou, kterou pak po porodu vymění za další, suchou výstelku. Ač fena po štěňatech uklízí, je třeba podklad pelíšku pravidelně vyměňovat.

Po normálním porodu se sliznice dělohy vrací do fyziologického stavu. Její sekret odplavuje všechny pozůstatky březosti - fena se čistí. Tento zpravidla hnědočervený výtok, později jednotlivé kapky, odcházejí 2 až 3, někdy až 6 týdnů, aniž by musely vzbuzovat obavy.

Březost a porod jsou pro fenu zcela přirozené děje, během nichž psychicky dozraje. Není třeba mít z této její fyziologické funkce strach. Staří praktikové tvrdí, že každá fena by měla alespoň jednou v životě rodit, neboť se tím zmenší riziko nejrůznějších komplikací v pozdějším věku.

MVDr. Petr Skalka

Březost feny

Jak poznat, že fenka zabřezla?

Jestli se krytí povedlo, pozná zkušený veterinář i pohmatem a to už v 28. dnu březosti. Ultrazvukem už je dokonce možné zjistit přibližný počet štěňátek. Chovatel-začátečník rozpozná březost své fenky i prostým pohledem a to mezi pátým a šestým týdnem březosti - nejprve podle zduřelých struků, později podle zvětšeného břicha feny. Velikost břicha není závislá na počtu štěňat. Většinou je ovlivněna množstvím plodové vody či zadržovaných tekutin. Kromě fyzických změn můžeme u fenky pozorovat i psychické změny, a to v jejím vztahu k majiteli a ostatním psům. Některé feny jsou psychicky závislé na svém chovateli, jiné jsou velmi klidné až flegmatické. Ve vztahu k ostatním psům se může březí fenka naopak začít projevovat dominantně a k ostatním fenám může být dokonce i agresivní. Toto chování je instinktivní a má fence zajistit vyšší postavení v hierarchii smečky a tím i dostatek potravy po narození štěňat.

Příprava na porod štěňátek

Jakmile máte jako chovatel jistotu, že se krytí podařilo, připravte si porodní bednu (tzv. porodnici) a začne na ni svou fenku zvykat. Březost trvá v průměru 63 dní. To se může lehce měnit, záleží na počtu štěňat. Vícečetné porody mohou začít už 59. den, a naopak u méně početných vrhů se může porod posunout až na 69. den.

Rovněž si v dostatečném předstihu zjistěte, zda bude váš veterinář ochoten být v plánovaném termínu porodu k dispozici (ať už během noci nebo o víkendu). Případně si včas zajistěte jinou odbornou pomoc.

Jak krmit březí fenku

U březí feny musíte dbát na vyváženou a kvalitní stravu. Pozor! – Nepřekrmovat! Tloušťka feny spolu s váhou štěňat by ještě více zatěžovala klouby fenky a také by mohla zbytečně zkomplikovat porod. V současnosti se vyrábí několik druhů speciálně upraveného krmiva určeného pro březí feny. Předepsanou denní dávku lze rozdělit do několika menších dávek během dne. Nenarozená štěňátka totiž omezují jak kapacitu, tak i pohyb střev a žaludku fenky. Jestliže máte pro fenku příslušné kompletní krmení, není vhodné jí dodávat další vitamínové doplňky.

Léky u březí feny

Jestliže je vaše fenka březí, tak i přesto, že máte pocit, že je nutné ji odčervit, se odčervovat nesmí! Prostředky proti parazitům (vnitřním ale i zevním parazitům) mohou svými druhotnými účinky plody nevratně poškodit.

Stres a březí fena

Rovněž by se majitelé březí fenky měli snažit zamezit situacím, kdy je fena stresována. Mezi takovéto situace patří například výstavy, návštěvy většího množství pro fenu neznámých lidí nebo stěhování.

Procházky a pohyb u březí feny

Procházky u březí fenky by měly být častější a kratší. Častější procházky proto, že březí feny více močí a kratší proto, aby se fenka neunavila. Doporučujeme standardní procházky rozdělit do několika kratších.

Poradna – Březost a porod

Mezi nejčastější příznaky březosti bývá žravost nebo naopak nechutenství. Některé feny jsou postiženy ve 2. až 4. týdnu březosti na několik dní naprostým nechutenstvím, během kterého pijí pouze vodu. Dalším významným příznakem jsou změny v chování. Klidné feny se stávají dráždivější, ostré naopak klidnější, u mnohých se projevuje větší mazlivost, kterou předtím neprojevovaly. Je tedy zřejmé, že je třeba individuálního přístupu k březí samici.

V posledních dvou týdnech březosti se fena začíná chystat k porodu. Kromě zvětšování mléčné žlázy se zvětšuje i vagína a propadají se břišní stěny nad slabinami. Fena častěji pije a častěji se vyprazdňuje. Když leží na boku je možné cítit prudké pohyby štěňat. Fena vyhledává klidná a tichá místa mimo častý provoz a průvan a to místo si ohlíží. Je třeba v této fázi nachystat lože, ve kterém bude rodit a později štěňata vyrůstat.

K vedení porodu se musí člověk připravit, protože právě porod a odchov jsou nejdůležitější částí chovu.

Důležité je porodní místo, dostatek čistých plátěných hadrů k ošetření novorozených štěňat, dezinfekci na pupeční šňůry, termoláhev ( výhřevná podložka), váha (zjištění váhy štěňat), vydezinfikované hedvábí k podvazování pupečních šňůr a vydezinfikované nůžky na odstřižení, nezbytný je dostatek teplé vody mýdla k omytí chovatele i feny po skončení porodu. Nesmí chybět miska s vodou, aby fena měla možnost se během porodu napít.

Čím více se porod blíží tím více je fena neklidná, propadají se boky, zčervená sliznice pochvy, může se vyskytnout průhledný hlenovitý výtok, vemínko je teplé a při zmáčknutí vypouští běložlutý sekret. Poslední příznaky jsou slabé první porodní bolesti.

Fena vstává, lehá, otáčí se, občas hrabe a zrychleně dýchá.

Nástup všech příznaků závisí na citlivosti feny, čím citlivější, tím dříve začíná s příznaky (až 12hod před porodem). Prvničky je vhodné sledovat.

Začátek porodu je charakteristický silnými bolestmi, otevíráním děložního krčku a vztahy posunují štěňata v plodových obalech z děložních rohů. Jakmile fena zjistí, že plod se posunul do děložní krčku, snaží se aktivně plod vytlačit. Tlakem praská plodový obal, vytéká plodová voda a zvlhčuje porodní cesty. Po první plodové vodě za krátkou dobu přichází první štěně ještě obalené plodovým obalem. Jakmile štěně opustí porodní cesty, fena začne štěněti pomáhat, prokousne plodový obal a vylizuje štěně. Teď by měl chovatel podvázat pupeční šňůru asi 1 cm od bříška hedvábím a přestříhnout. Konec pupeční šňůry postříká dezinfekcí. Štěně je nuceno dýchat. Štěně se uchopí a vytře se do sucha a přikládá se k vemínku. Brzy následuje další štěně. Pokud fena díky velké únavě, nebo potlačení mateřských pudů neodstraňuje ze štěňat plodové obaly je tato práce v rukách chovatele, je vhodné držet štěně nakloněné hlavou dolů, aby tekutina vniklá do dýchacích cest mohla vytéci ( lze použít i odsavačku hlenů pro kojence ). Je třeba i zkontrolovat tlamu a nos zda je čistý a průchodný. Vytření do sucha je důležité pro udržení tělesné teploty( čerstvě narozené štěně nemá schopnost vytvářet teplo), proto je vhodná termo láhev nebo hřející podložka. Všechny důležité životní reflexy v prvních dnech života jsou závislé na optimální tělesné teplotě.

Ukončení porodu fena naznačí uklidněním, mírnějším dýcháním, a fena i štěňata spokojeně usnou s tlamičkami u vemene. Dalším příznakem konce porodu bývá propadlá břišní stěna. Zpravidla fena v této době se potřebuje vymočit, zkontrolujeme zda má dostatek pitné vody. Při narození každého štěněte vychází zároveň porodní lůžko, které ihned odstraníme, aby ho fena nepozřela. Výtok z pochvy může trvat až 14 dní, kdy se fena čistí.

Intervaly mezi jednotlivými štěňaty s pohybují od 5 minut až do 2 hodin.

Pokud se vyskytne jakákoliv komplikace ihned volejte veterinárního lékaře. (jedná se i o zadní polohu štěněte)

Pro štěňata je důležité ve fázi po porodu, aby měla přístup k mateřskému mléko, protože během prvních dní po porodu fena vylučuje mlezivo, které je nutné pro prvním tvorbu imunitních látek. Při kojení se klade větší nárok na výživu feny- cca trojnásobek krmné dávky 3-5x denně kvalitního krmiva s neomezeným množstvím vody.

Délka březosti u fen je 58-70 dní ( kočky 48-58 dní ). Porod před 58.dnem jedná se o potrat, při 68.dni je vhodný císařský řez. Po nakrytí je nanejvýš vhodné kontrolovat vývoj plodů ultrazvukem. Poprvé je to možné 21.den po nakrytí. I dále v průběhu březosti je dobré několikrát tuto kontrolu zopakovat ( kontrola velikosti, množství a životaschopnosti plodů ). Ke konci gravidity můžete začít dvakrát denně měřit fence tělesnou teplotu v konečníku přibližně 24hodin před porodem klesá teplota o přibližně dva stupně Celsia oproti naměřeným hodnotám z předešlých dní. V závislosti na velikosti matky a na počtu porodů a stáří musíme opatrně přistupovat k délce intervalů mezi jednotlivými štěňaty ( koťaty ). Při jakémkoli podezření volejte raději rovnou veterináři.

Březost a porod u feny

Březost (gravidita) feny

Březost začíná oplodněním, jehož přesný termín lze stěží stanovit. Svolnost feny k páření trvá totiž několik dní, životaschopnost spermií trvá až 6 dní a vajíčka jsou po ovulaci schopna oplození 2-3 dny. Průměrná doba březosti u fen je 63 dní s rozpětím +- 6 dní. Přitom porody v termínu 58. až 60.den březosti označujeme za předčasné a porody v termínu 66. až 70. den za přenášení. Zralost plodů je určována jejich schopností přežít ve vnějším prostředí – dýchat atmosférický kyslík, přijímat potravu, vyměšovat, apod. Tato schopnost je podmíněna zralostí plicního epitelu, kterou plod dosáhne v 58. dni březosti.

Březost lze nejdříve diagnostikovat ultrazvukovým vyšetřením od 21. dne. Od cca 40. dne březosti lze na základě RTG vyšetření dutiny břišní spolehlivě stanovit počet štěňat dle počtu kalcifikovaných koster a hlaviček plodů. Mezi příznaky březosti patří opatrnost, žravost, zvětšení dutiny břišní, zvětšení mléčné žlázy a vulvy, případně tvorba mléčného sekretu v mléčných žlázách.

Porod štěňat u feny

Určit přesný termín porodu je velmi složité, odvíjí se od termínu oplození, v průměru je termínem porodu 63. den březosti.

Porod probíhá ve 3 fázích:

Přípravná fáze

Celková délka přípravné fáze je 3 až 12 hodin, u poprvé rodících nebo nadměrně nervózních fen se může prodloužit až na 24 hodin. V této fázi je potřeba vytvořit podmínky pro porod. Většina porodů však probíhá v nočních hodinách. Typickým příznakem v této fázi je pokles tělesné teploty o 1 až 1,5 C. Pokles teploty přetrvává několik hodin, potom teplota opět stoupne na normální hodnotu. Od této doby můžete očekávat první štěně do 12 hodin.

Před nastávajícím porodem začíná být fena neklidná, ohlíží se, může se chvět, má bolesti, zrychleně dýchá, častěji močí, olizuje si vulvu, vyhledává přítomnost majitele, či naopak klidná místa. Můžeme pozorovat první lehčí stahy břišního lisu. Fena zpravidla nepřijímá potravu.

V této fázi je již vulva zduřelá, objevuje se špinění, z krčku dělohy se uvolňuje hlenová zátka, což pozorujeme jako výtok většího množství hlenu. Dochází i k prvním stahům dělohy.

Porod štěňat

Každé štěně je vypuzováno v samostatných porodních cyklech. Optimální interval mezi porody jednotlivých štěňat je 15-20 minut. V toleranci jsou intervaly 2 až 3 hodiny. U mnohočetných vrhů se ke konci porodu intervaly mezi štěňaty prodlužují. Pokud je však fena u delších intervalů klidná a intenzivně netlačí nebo neodešla plodová voda, víceméně nehrozí žádné nebezpečí.

Při vypuzování dochází k intenzívním peristaltickým stahům na děloze. Plodové obaly jsou tlačeny na vnitřní branku děložního krčku. Zvýšený tlak tekutiny v prvním plodovém vaku zpravidla vyvolá jeho prasknutí a výtok plodové vody. To je pro chovatele informací, že štěně vstupuje do děložního krčku. Po odchodu plodové vody by mělo být štěně vypuzeno nejpozději do jedné hodiny. Je důležité, aby nedošlo k nedostatku kyslíku (hypoxii). Štěně musí projít nejkritičtějším místem děložního krčku co nejrychleji. Zvláště důležité je rychlé vybavení při zadní poloze (zadními nožkami), kdy dochází ke kompresi pupeční šňůry o pánevní dno a štěně, které se začne dusit tím, že nemá zajištěn přísun okysličené krve. Ve snaze nadechnout se, vdechne plodovou vodu a zahltí se.

Štěňata vycházejí v poloze přední (hlavičkou) nebo zadní (nožkami) v poměru 60 : 40. Po vypuzení mláděte fena překousne pupeční šňůru a olizuje štěně. Tak z něj odstraňuje plodové obaly a stimuluje dýchání.

Na obrázcích vidíme porod štěněte v poloze přední. Štěně se rodí bez plodových obalů, které zůstávají s placentou v porodních cestách. Na druhém obrázku je patrný odtok čiré plodové vody.

Vypuzení lůžka (placenty)

Těsně po porodu štěněte (nebo současně s ním) dochází k vypuzení lůžka. Pokud však dojde při porodu k přetržení pupeční šňůry, lůžko zpravidla zůstává v děloze a teprve s dalšími stahy se oddělí a je vypuzeno ven. Běžně je lůžko vypuzeno do 5 až 15 minut po porodu štěněte. Vzhledem k tomu, že se střídají při porodu oba děložní rohy, může se stát, že jedno nebo více lůžek je vypuzeno najednou až po porodu několika štěňat. Odchod poslední placenty je ukončen do 2–3 hodin po porodu posledního mláděte. Placenty fena většinou požírá. Mezním limitem pro vypuzení lůžka po porodu posledního štěněte je 6 až 12 hodin. Po této době již dochází k velmi rychlému rozkladu lůžka a zadržených lochií (očistky) a vzniká reálné nebezpečí bakteriální infekce dělohy, která může fenku ohrozit i na životě. Celková doba porodu se podle počtu štěňat pohybuje v rozpětí 2-24 hodin.

Na těchto obrázcích vidíme u stejné feny štěně, které se rodí s plodovými obaly. Na druhé fotografii je patrný zelenavý okraj placenty a z části i placenta samotná. Fena se snaží štěně uvolnit z plodových obalů.

Šestinedělí

Poporodní výtok obvykle trvá 2 až 3 týdny (ojediněle až 6 týdnů). Normální očistky jsou zelené až červenohnědé a nemají nepříjemný zápach. Výtok spojený se zánětem dělohy je hnisavý a nepříjemně zapáchá. Kompletní involuce (zavinutí) dělohy je ukončena do 3. měsíce po porodu.

Na této fotografii je již fena po porodu, štěňátka jsou suchá, čilá, kojí se. Majitel je označil stužkami s čísly.

(Fotografie porodu štěňat plemene Kanárská doga (Dogo Canario) poskytla chovatelská stanice Carlson`s Bull.)

Krytí:

Stáří fenky:

Ideální věk pro první krytí se liší u jednotlivých plemen. Obecně platí, že malá plemena psů dospívají dříve a velká později. Také u primitivních plemen psů je dospívání pomalejší. Pro první krytí je ideální věk kolem 2 let. Při krytí příliš mladé feny je při porodu větší riziko komplikací, protože porodní cesty jsou ještě úzké a nevyvinuté a březost je pro ještě vyvíjející se fenu velkou zátěží, která může zanechat trvalé následky. Horní věková hranice pro krytí se obecně pohybuje kolem 8 let, ale opět záleží na plemeni a zdravotním stavu feny. Nejrychleji stárnou velká plemena psů a nejpomaleji plemena střední velikosti.

Zdravotní stav:

Kryta by měla být jen 100% zdravá fena s normálním a pravidelným pohlavním cyklem. Před krytím by měl její zdravotní stav zkontrolovat veterinář. Není vhodné krýt feny s nadváhou, je u nich vyšší pravděpodobnost výskytu problémů při porodu.

Fena by měla být před krytím odčervená a očkovaná. Očkování se provádí ještě před začátkem hárání při kterém zamýšlíte fenu nakrýt. Tak zajistíte, že štěňata dostanou od matky dostatek protilátek. V rizikových podmínkách, nebo pokud už je fena nakrytá a na očkování jste zapomněli, lze použít specielní inaktivovanou vakcínu pro březí feny. Tato vakcína se aplikuje 14 dní před porodem.

Nikdy nenechávejte březí fenu očkovat běžnou vakcínou, ta by mohla poškodit vyvíjející se plody!!!

Odčervení feny se provádí před krytím, v polovině březosti, týden před porodem a pak vždy když odčervujete štěňata.

Kdy připouštět:

Stanovení správné doby pro připouštění pouze podle zevních příznaků říje je v některých případech velmi obtížné. Délka i projevy hárání se u jednotlivých fen mohou velmi výrazně lišit a u některých fen jsou příznaky říje takřka nerozpoznatelné.

Metoda krytí 10. a 12. den hárání je úspěšná u fen, které mají zcela průměrný cyklus. Další pomůckou je začínat krytí až se výtok změní z krvavého na výtok připomínající konzistencí masovou vodu.

Důležitým příznakem vhodné doby pro krytí je také svolnost feny k páření a její atraktivita pro psy. Pokud je to možné, doporučuje se obden překrývat dokud jsou fena i pes svolní.

Upřesnění správné doby krytí umožňuje vaginální stěr a jeho cytologické vyšetření. Nelze tak přesně určit správnou dobu krytí, ale vypovídá o fázi cyklu ve které se fena nachází.

Nejpřesnější a nejspolehlivější metodou k určení správné doby krytí je stanovení hladiny hormonu progesteronu v krvi feny. Podle jeho hodnoty lze přesně určit vhodný den pro krytí už s několikadenním předstihem, což je důležité hlavně pokud má fena slabé zevní příznaky říje, nebo pokud se za psem musí jet daleko.

Březost:

Potvrzení březosti:

Zjištění březosti je u fen možné pomocí ultrazvuku už od 21. dne po posledním krytí. Určení počtu štěňat pomocí ultrazvuku je nepřesné a pouze orientační. Přesný počet štěňat se dá zjistit až po 50. dni březosti na RTG snímku, když už jsou viditelné kostry plodů. U trpasličích plemen psů dochází k osifikaci koster později, proto ani na RTG snímku nemusí být počet plodů jasně patrný.

Krmení:

Během prvních týdnů březosti nejsou nároky feny nijak zvýšené. Teprve od 5. týdne březosti začínají nároky na výživu stoupat, hlavně co se týče energie. V této době fenu postupně převeďte na kvalitní granule s vyšším obsahem energie (pro březí a kojící feny, nebo pro psy v zátěži, štěněčí granule jsou méně vhodné). Změna musí být postupná jako při každé změně v krmení. Od 5. týdne zvyšujeme krmnou dávku každý týden asi o 10% a postupně fenu zvykáme na krmení víckrát denně, aby byla schopna větší krmnou dávku přijmout. Mezi 3. a 6. týdnem březosti může fena trpět nechutenstvím, které způsobuje rozpínání dělohy. Krmení jí ochuťte a krmte několikrát denně.

V období březosti zásadně nepřidáváme žádné zdroje minerálů, hlavně vápníku (minerální doplňky, mléčné výrobky) !!! Tím by si organismus zvykl na vysoký obsah minerálů v krmivu a nebyl by je schopen v období laktace vstřebat ze střeva. Tím by se zvýšilo riziko vzniku poporodní eklampsie na kterou jsou náchylná hlavně trpasličí plemena psů.

Zátěž:

Březí fena může chodit na dlouhé klidné procházky hlavně zpočátku březosti, postupně jejich délku zkracujte podle kondice feny. Vyvarujte se hlavně skoků a jiných prudkých pohybů. Mírný pohyb je velice vhodný až do porodu, aby se fena udržela v kondici a měla dostatečné svalstvo na samotný porod. Vyvarujte se však přehřátí v letních měsících.

Porod:

Porodní bedna:

Nejméně 14 dní před plánovaným porodem (délka březosti u fen je průměrně 63 dní a může být až o týden kratší nebo delší) připravte fence porodní bednu. Nejvhodnější je dřevěná s podélnými lištami proti zalehnutí štěňat fenou. Výšku stěn volíme tak, aby přes ně fena pohodlně přelezla a štěňata odtud nemohla vylézt. U malých plemen lze použít i dostatečně velkou papírovou krabici, nebo textilní pelíšek. Na dno bedny připravte nepromokavé podložky, nebo igelit překrytý dekou nebo prostěradlem. Fena si musí zvyknout na šustění igelitu, aby se ho pak nebála a nerušilo ji. Bednu umístěte na klidné a teplé místo. Pozor na umístění v blízkosti okna, aby do bedny nepražilo část dne sluníčko. První dny štěňata většinou potřebují i zahřívací dečku, infralampu nebo alespoň pravidelně obměňovaný termofor. Dečka nesmí zabírat celou plochu bedny, aby měla štěňata možnost z ní slézt a regulovat si tak teplotu.

Příznaky porodu:

Průměrná délka březosti u fen je 63 dní, ale může být až o týden kratší či delší, podle plemene a počtu štěňat ve vrhu.

Ke konci březosti se zvětšuje mléčná žláza a tvoří se v ní první sekret. První kapky se po zmáčknutí bradavek objevují zhruba týden před porodem. Asi 24h před porodem už je ve vemíncích hotové mlezivo.

Poměrně spolehlivě se blížící porod pozná podle poklesu teploty u feny. Nejlépe je tedy měřit feně týden před termínem 2x denně teplotu. Měřit by se měla vždy ve stejnou denní dobu, protože teplota během dne kolísá. Asi 24h před porodem teplota postupně klesne asi o jeden stupeň.

Před porodem je fena neklidná, nemá chuť k žrádlu, připravuje si pelíšek, někdy vyžaduje přítomnost chovatele.

Příprava na porod:

Do porodní bedny dejte vyprané a přežehlené prostěradlo nebo papírové podložky a na očištění a osušení štěňat si připravte vyprané a přežehlené plíny nebo utěrky.

Na podvazování pupeční šňůry budete potřebovat obyčejnou silnější nit, nůžky a dezinfekci (nejlépe Betadina).

Připravte elektrickou dečku, nebo termofor s teplou vodou (lze nahradit plastovou lahví obalenou ručníkem). Pokud chcete štěňata označit, tak si připravte barevné stužky, nebo barvu na značení zvířat.

Mějte po ruce váhu, pro kontrolu porodní hmotnosti a další pravidelné vážení štěňátek. je důležité kontrolovat, zda se všechna napila a přibírají.

K telefonu si připravte telefonní číslo Vašeho veterináře, pro případ komplikací.

Vlastní porod :

Fena většinou zvládne porod sama a Vás bude potřebovat jen jako psychickou oporu. V průběhu porodu by měla být fena co nejvíce v klidu (ticho, žádní cizí lidé, zvyknutá na porodní bednu), při stresu se vyplavuje adrenalin, který působí proti oxytocinu způsobujícímu děložní stahy a může porod dokonce i zastavit.

Prvním příznakem první porodní fáze bývá ve většině případů odtok první plodové vody. Ta je slámově zbarvená a řídká. Pak se začnou objevovat stahy, které jsou postupně častější a silnější a fenka zapojuje celé břišní svalstvo. Tato fáze porodu může trvat 1-6 hodin. Pokud intenzivní stahy trvají 2 hodiny a nic se neděje, volejte veterináře. Jak štěně prochází porodními cestami praskají jeho plodové obaly a vytéká plodová voda. Plodové vody jsou dva druhy, první řídká, žlutavá co vypadá jako moč a druhá vazká, zbarvená do zelena. Do 20 minut po výtoku zelenavé plodové vody by se mělo objevit štěně. Pokud se tak nestane, volejte veterináře.

Štěně se může rodit ještě v plodových obalech a normální poloha je napřed hlavičkou (60%) i zadečkem (40%). Pokud z feny vyjde štěně ještě v plodovém vaku, fena ho většinou sama protrhne a štěně očistí, pokud to neudělá, očistěte štěně sami, hlavně hlavu a tlamičku. Placenta vychází po každém štěněti, nebo jich pak vychází několik na jednou. Pečlivě je počítejte, jestli souhlasí s počtem štěňat. Nenechte fenu sežrat více jak dvě placenty, látky v nich vyvolávají zácpu.

Každé narozené štěně zkontrolujte, očistěte mu tlamičku a nos, zdezinfikujte pupek a přiložte ho k matce. Pokud je pupeční šňůra příliš dlouhá, podvažte ji asi 1 cm od bříška a ustřihněte, někdy jí ukousne fena sama. Pokud štěně nedýchá, nebo dýchá slabě, pečlivě mu očistěte nozdry a tlamičku (i vevnitř) a silně mu masírujte hrudník. Pokud vdechlo plodovou vodu, vezmete ho do obou rukou hlavičkou dolů a prudkým obloukovitým pohybem z něj vodu vyklepte.

Po ošetření a očištění štěňat fenou je přiložte ke strukům, aby se napila mleziva. Sání štěněte uvolňuje další oxytocin potřebný k pokračování porodu.

Mezi jednotlivými štěňaty mohou být až 2 hodinové přestávky, během nichž se může fena např. dojít napít nebo vyčůrat. Troška pohybu a vyvenčení může porodu velmi pomoci, ale mějte fenu stále pod kontrolou, aby neporodila další štěně nepozorovaně venku při venčení.

Po skončení porodu přestanou stahy, fena se zklidní, věnuje se štěňatům, dojde se napít a vyvenčit. Některé feny nemají po porodu chuť k žrádlu. Zkontrolujte zda všechna štěňata přijmula mlezivo a mají sací reflex a zvažte je.

Poporodní kontrola:

Pokud porod proběhl v pořádku, doporučuji druhý den kontrolu feny u veterináře. Ten ultrazvukem, nebo rentgenem zjistí, jestli v děloze nezůstalo štěně, nebo zadržená placenta. A vyšetří fenu jestli je v pořádku.

Štěňata by měl veterinář vyšetřit na vrozené vady, hlavně u plemen u kterých se často vyskytují (boxer, buldog, jorkshireský teriér ...). U plemen u kterých se kupírují ocásky, je třeba tento zákrok provést do 5 dnů stáří. Při přepravě štěňat dejte pozor na podchlazení a zranění.

Štěňata každý den važte, jejich přibírání na váze je nejlepším ukazatelem jejich zdraví a toho, že fena má dostatek mléka.

Krmení štěňat:

Pokud je ve vrhu mnoho štěňat, nebo matka nemá dostatek mléka, je třeba štěňata přikrmovat. Obzvlášť v prvních dnech je velmi důležitá kvalita mléčné náhražky! Kvalitní náhražku psího mléka dostanete u svého veterináře.

Od 2-3 týdnů stáří začněte štěňatům nabízet mléčnou kaši pro štěňata. Někdy fena pro štěňata potravu zvrací, je to normální chování šelmy. Postupně štěňata zvykejte na máčené štěněčí granule, nebo konzervy. Štěně by mělo být kompletně odstavené v 8 týdnech.

Štěňata musí mít stále k dispozici čerstvou vodu v misce kterou nepřevrhnou.

Odčervení a očkování štěňat:

První odčervení štěňat se provádí ve 2 týdnech. Nejvhodnější jsou odčervovací pasty a suspenze pro štěňata. Odčervení opakujte ve 4, 6 a 8 týdnech. Se štěňaty vždy odčervěte i fenu. Pak štěně odčervujte pravidelně každý měsíc až do stáří jednoho roku.

První očkování se provádí ve věku 7-8 týdnů. Očkování už v šestém týdnu se provádí jen rizikových chovech, kde jsou problémy s průjmy u štěňat. Příliš brzké očkování u normálního zdravého štěněte protilátky nejen že nevytvoří, ale naopak zničí protilátky mateřské, které má štěně od feny a z mleziva.

Březost feny

Březost feny trvá průměrně 63 dní, štěňátka se však mohou narodit v toleranci mezi 58. až 67. dnem. Při opakovaném krytí je však potřeba přidat příslušný počet dnů. Po nakrytí by feny měla mít několik dní klid. V první polovině březosti by však měla mít režim i zátěž, na jakou byla navyknutá ještě před nakrytím, to znamená dostatečný pohyb, stejnou výživu, dobré ustájení a v neposlední řadě i dobré vztahy se svým majitelem.

Ze začátku březosti může feny své chování změnit. Může být více spavá, pohodlnější, mazlivější a většinou má větší chuť k jídlu. U některých fen se naopak v určité fázi březosti projevuje nechutenství.

V polovině březosti lze již plody v dutině břišní nahmatat, toto vyšetření by však měl provádět veterinární lékař. Spolehlivější metodou potvrzení březosti je však vyšetření ultrazvukem.

Ve druhé polovině březosti je nutná zvýšená péče o zvíře. Je třeba přizpůsobit jejímu stavu a požadavkům stravu, snížit a později přerušit její fyzické aktivity a pracovní vytížení, sledovat její chování. Břicho feny se v tomto období výrazně zvětšuje, zvláště ve slabinách. Asi 14 dní před koncem březosti lze u feny pozorovat přípravu k porodu. Mléčné žlázy se zvětšují, zvětšuje se vulva. Fena vyhledává klidná místa, více pije a častěji močí. V tomto období je třeba nachystat místo k porodu. Ideálním místem k porodu je dřevěná bedna, umístěná na klidném místě.

Na pobyt v porodním boxu fenu navykáme postupně již před porodem. Několik dní před porodem zvíře značně omezí svou fyzickou aktivitu, přijímá málo potravy a projevuje se u ní nervozita.

V tomto období se také snaží vytvořit si vhodné místo k porodu, proto bychom ho již měli mít připraveno. Do bedny dáme starou deku nebo nějaké větší kusy látek, které může trhat nebo si v nich pelíšek vyhrabávat.

12 – 24 hodin před porodem dochází k poklesu tělesné teploty na 36,6 – 37,5 stupňů Celsia. Ovšem, každá fena je „osobnost“ a známky nadcházejícího porodu se mohou různit.

Vývoj zárodku a plodu

Od 23. dne se u zárodku začínají vyvýjet játra, čelisti, oči a nos (čenich), 25. den se již začínají objevovat obratle, zuby a končetiny, 30. den probíhá osifikace lebky a čelistí, 33. den začínají růst prsty a osifikují končetiny

POZOR!

Do 35. dne dáváme velký pozor na zásahy do organismy matky. Vše má vliv na zárodky. Doporučuje se neočkovat, neodčervovat a „neodblešovat“. Fena je velice citlivá na jakékoli změny, takže neměníme denní režim, venčení, typ krmení, pelíšek ani chování vlastní.

Případné nutné a neodkladné zákroky si raději pečlivě zaznamenáme. V tomto dni se může vážně poškodit vývin některého z orgánů, Do 35. dne je navíc děloha schopna zárodek absorbovat – pohltit, Po 35. dni již riziko není takové, fena sama mění chování, je vhodná doba přejít na krmení pro březí feny a zvýšit jeho hmotnost asi o 10%.

40. den již se mluví o plodu, probíhá osifikace obratlů a prstů, zavírání očí, Po 40. dnu březosti zabírá děloha 2/3 břišní dutiny, doporučuje se krmit 3 - 5x denně v menších dávkách,

45. den se osifikuje pánev a začíná narůstat srst,

50. den má tělo již zformovaný tvar a

55. dne kalcifikují (zvápnění = ukládání solí vápníku do tkání) zuby,

60. den dorůstá srst na nose, končetinách, ocásku a břiše.

Potíže s březostí

Pokud krytí proběhlo bez jakýchkoli větších komplikací je třeba zjistit zda dopadlo úspěšně. Prvních 11. dní sestupuje vajíčko vejcovodem, 12. – 16. den se zbavuje obalů a volně se pohybuje v děložní dutině ( 14. den je zárodek asi 1mm velký ) a 20. den dochází k jeho uhnízdění (21. den je zárodek velký asi 5mm), vytváří se placenta.

Veterinární medicína zatím ještě nemá „psí těhotenský test“, který by již v rané graviditě zjistil hormon vylučovaný placentou.

Jsme nuceni podstoupit některé z těchto vyšetření:

Abdominální palpace

Vyšetření dutiny břišní pohmatem. Děloha březí feny se nám jeví nejprve jako kuličky ( plody ), které se pak zvětšují na velikost ping-pongového míčku, poté se celý děložní roh zvětšuje a je již špatně hmatný.

V poslední fázi gravidity lze sledovat viditelné pohyby plodů na stěně dutiny břišní.

Ultrazvukové vyšetření

Ultrazvukové vyšetření je nejpřesnější a nejčastější používaná metoda stanovení březosti. Vyšetření se provádí mezi 26. – 30. dnem gravidity, kdy embrya se zobrazují jako bílé struktury na černém pozadí embryonálního váčku.

K tomuto vyšetření je třeba fenu vyholit na bříšku a nanést na kůži gel. Pacient zaujme pro něj nejpříjemnější polohu – vleže na boku, ve stoje nebo u majitele v náručí.

Přesné určení počtu plodů je problematické, především v pozdější fázi březosti, kdy se jednotlivé plody mohou překrývat. Proto je počet budoucích mláďat vždy orientační.

Rentgenologické vyšetření

Optimální doba na RTG vyšetření gravidity je od 45. dne březosti, kdy jsou již kostry plodů částečně osifikovány. Výhodou je přesné zjištění počtu štěňat.

Pomocné metody

Mezi pomocné metody patří vyšetření krve, kde díky probíhající březosti dochází ke změnám krevních parametrů.

Potíže s březostí

Veterinární medicína zatím ještě nemá „psí těhotenský test“, který by již v rané graviditě zjistil hormon vylučovaný placentou.

Je to velmi dobrý způsob jak se netěšit na zbytečně. Fenka může mít jen březost falešnou. Tato březost může být dotažena až skoro dokonce. Samozřejmě bez porodu a narození štěňat. Feně se však začíná tvořit mateřské mléko a dochází tím k riziku různých zánětů.

Tělesné změny týden před porodem

Již po 5 týdnech začíná fena tloustnout. Sledujeme ji od 55. dne po krytí. Není vzácností, zvláště u menších plemen (boloňský psík), že již v tuto dobu fena porodí. Je dobré mít fenu stále na očích.

Týden před porodem je již fena značně zakulacená, hodně žere a její pohyb je již velice klidný.

Asi 2 – 3 dny před porodem feně vpadnou zřetelně slabiny, vypadá štíhlejší a bederní kosti vypadají špičatější. Uvolněný hormon relaxin ( jedná se o samičí pohlavní hormon, který se tvoří ve vaječnících a v placentě ) uvolňující vazy v oblasti pánve a děložní hrdlo v těhotenství a při porodu.

Výživa

Ke konci březosti zvýšíme množství krmné dávky o 25 – 50%. Na trhu se dají koupit krmiva vyráběná speciálně pro březí feny ( např. ANKA Hi Performance (kojící feny, aktivní pes)) Dále přidáváme vitamix. Nikdy calcium, jelikož tím se zvýší hladina calcia v těle fenky a ta po porodu prudce klesne a dochází k odvápnění. Proto se doporučuje dávat calcium až po porodu.